14. kapitola

Další den, mám v práci opět na starosti Dominiku. Jako by mi nestačily problémy doma s Irenou. A jak se hned ukáže, i ona si všimla Elen. Očividně se jí to příliš nelíbí, což mi dává okamžitě najevo hloupými připomínkami, které si zkrátka nemůže odpustit…

Prosím tě, proč kupuješ nějaký ušmudlaný statek v takové prdeli? To máš snad málo práce? Nebo ty se zajímáš o koně? Že jsi se vůbec nezmínil při naší nedávné debatě.“ ušklíbne se. Říká to sice jen tak mezi řečí, ale počítám, že tím určitě něco sleduje, takže ani neodpovídám. „Nebo je za tím ta ženská, ta Elen, či jak se to jmenuje.“ tak na tohle už vůbec nemá cenu něco říkat, jenže Nika ještě neskončila. „No já nevím, Alexi, nechci ti do toho mluvit, ale ta se k tobě fakt nehodí, je to taková vesnická tuctovka. Navíc je vdaná…“

Proboha mlč už Niko! Hele, nechtěl jsem to říkat až tak natvrdo, ale jestli máme spolu vycházet, tak budeš dělat co ti řeknu a nebudeš se plést do mých záležitostí. Do toho co já kupuju nebo proč, do toho ti vážně nic není. Jsem tvůj nadřízený, měla by ses podle toho ke mně chovat. Snad bude lépe, když si začneme vykat!“ můj zvýšený hlas dokonce přiláká paní Bláhovou.

Ale, pane Sašo? Co se to tady děje, nějaký problém?“

Ne, paní Bláhová, jen jsme si tady se slečnou Holíkovou potřebovali něco ujasnit!“

Tak to se omlouvám, pane Vondro!“ odvětí suše Dominika a práskne za sebou dveřmi…

No, já vám řeknu… Ta je ale drzá, jako vopice. Že vy s ní něco máte?“

Ale nemám, paní Bláhová.“ odpovím sklíčeně a musím si dát hlavu do dlaní. Jsem z toho všeho už vážně na prášky.

No proto, s tou si nic nezačínejte, ta má za ušima. Uvidíte…, že s ní budou jen samé potíže. Vůbec nechápu, proč ji tu pan Erik bral.“ raději se k tomu ani nevyjadřuji, ale jsem rád, že alespoň někdo sdílí můj názor.

Když je konečně konec pracovního dne, nedá mi to, abych nezašel za Erikem.

Spěcháš dneska?“ Riky jen koukne na hodinky.

No, vlastně ani ne, proč?“

Nezajdem někam?“

A kam? Myslíš do Luny? Marcelka už tě dlouho neviděla, co? Jistě je jí smutno…“

Ne, to jsem nemyslel, spíš někam na panáka.“

Ajéje, máš trable?“

Tak trochu…“

Fajn, jen si sbalím věci, počkej na mě venku.“

Pak jedeme spolu do klubu CityGo, kde si můžeme v klidu poklábosit.

Tak povídej, Casanovo, copak tě trápí? A neříkej mi, že ženské!“ ušklíbne se.

Haha, to jsem se fakt zasmál!“

Ale, no tak Alexi, poslední dobou s tebou není vůbec žádná sranda, býval jsi takový pařmen a teď jen pořád někde poletuješ…hlavu v oblacích.“

Kdybys byl na mém místě, taky by ses nesmál…“

Že by tě snad dostihly tvé hříchy?“

Irena se rozvádí… Mám jí u sebe pořád nakvartýrovanou a ty mi pověsíš na krk ještě Dominiku… To se ti opravdu povedlo.“

Hmm…, říkala mi, že prý kupuješ nějaký statek nebo co? Prosím tě…, ty ses zbláznil? V tom je určitě taky nějaká ženská, nemám pravdu?“

Co ti ta pipina navykládala?“ ptám se rozezleně.

To mi nemusela vykládat, znám tě přece tak dlouho, Alexi. Je mi jasné, že to nebude jen tak, copak ty se snad zajímáš o koně nebo hospodářství?! Fakt mi chceš namluvit takovou hovadinu?“

Ne nechci…“

Tak kdo to je?“

Zamiloval jsem se Eriku. Fakt, totálně, snad poprvé v životě…, jsem z ní úplně hotovej, ale…“

Ale je vdaná!“

Jo, je, ale za takového…burana, mlátí ji.“

Tak v čem je problém?“

Ve všem, je to čerstvé, jsme spolu krátce, vím, že by se nerozvedla, jen tak.“

Hele, fakt o ni tak moc stojíš? Vždyť si můžeš vybírat. Baby se o tebe perou, proč sis našel zrovna takovou…vdanou?“ myslím, že chtěl říct původně něco úplně jiného, jenže ví, že bych vyšiloval, takže se ve výrazu usměrnil.

Já nechtěl, prostě jsem ji potkal a bylo vymalováno. Neplánoval jsem to, ale chci být jen s ní, už mi snad na ničem jiném nezáleží.“

Hele v tom já ti asi moc neporadím. Co chceš vlastně ode mě slyšet, potřebuješ požehnání? To jsi přece nikdy nepotřeboval, do všeho jdeš po hlavě, pak se vždycky divíš, když něco vybouchne, stejně tak jako s Irenou…“

Co sem pleteš Irenu? S tou jsem jen chrápal, tam nebyly žádné city, byl to jen sex, nic víc. To, že se o mně dozvěděl Lukáš je zásluha Ireny a Zuzany.“

No jo, ženské, co čekáš? Každá tě chtěla urvat pro sebe, ale stejně to nakonec odsereš ty!“

Irena ještě navíc dostala padáka… Je to v hajzlu, všechno. A proč jsi mi neřekl, že Lukáš někoho má?“

Nechtěl jsem roznášet drby, víš jak to je, někde něco plácneš…, pak seš nejhorší ty.“

Tak jsme snad kámoši, ne? Přece bych to nikomu nevykládal.“

Sorry Alexi! No jo, věděl jsem o tom, ale Lukáš nechtěl, abych ti to řekl, slíbil jsem mu to. V tu dobu už tušil, že vy dva spolu…, něco máte.“

Už je to stejně jedno, ale nevěděl jsem, že čekají dítě a bude se znovu ženit.“

Tak Lukáš chtěl rodinu už dávno, jen Irena pořád mlela, že ne, že mají ještě čas, kariéra…takové ty kecy, víš jak to je.“

Jo, jasně… Co vlastně ta tvoje Simona nebo jak se jmenuje?!“

Hmm, Simona. Já ti nevím, je to celkem fajn holka, ale láska z toho nebude. V posteli je skvělá…nepřekonatelná! ušklíbne se a dopije svou sklenku.

Ty vole, nebuď jako já, podívej se, jak jsem dopadl, vykašli se na to, dokud je čas… Jestli ti na to přijde Soňa, budeš v prdeli a tvůj tchán na tobě nenechá nit suchou.“

No jo, to už je asi náš osud, jsme chlapi, ne? Toužíme rozsévat své geny široko po okolí.“

Ty jsi blbec Riky, no jak myslíš, tvoje věc!“

Dál už svoje trable nechci rozpitvávat, Erik mi stejně příliš nerozumí, tak jako já dnes už nerozumím jemu, vlastně se naše přátelství tak nějak s časem úplně vytrácí. Možná jsem udělal hloupost, že jsem se mu tu chtěl vybrečet. Stejně mi nijak nepomohl.

Celý zbytek týdne stojí leda tak za pendrek. Elen se nepodařilo ani jednou urvat z domu a já mám stále za zadkem Dominiku, která dělá uraženou. Je mi to jedno, rozhodně si s ní nepotřebuji nic vykládat, ale nebýt paní Bláhové, asi bych nenašel jedinou spřízněnou duši, se kterou se dá normálně mluvit. Pořád musím přemýšlet nad tím, jak to udělat, aby se Elen dostala snáz někam pryč, abysme spolu mohli trávit více času.

Už se nemůžu dočkat, až bude nákup statku u konce, protože v tu dobu už budu moci zajet do Javořinek kdykoli se mi zachce, bez toho, aniž by mě někdo z něčeho podezíral.

V pátek za mnou před polednem přijde paní Bláhová, aby mi předala smlouvu, na kterou čekám jako na smilování.

Pane Sašo, tady jsou ty papíry, na ten statek, jak jste si přál.“ alespoň jedna dobrá zpráva.

Skvělé, paní Bláhová, děkuji vám, jste vážně zlatá.“

Nechci vám do toho mluvit, ale…je v tom ženská, že?“

Jak jste na to přišla?“

To bych vás nesměla znát hochu zlatá. Stojí vám aspoň za to?“ nějak nemám náladu na přetvářky, paní Bláhová mě má zkrátka dokonale přečteného…

Miluju ji, jako nikoho!“

Snad vám to konečně vyjde…“ řekne zjihlým tónem a zavře za sebou dveře.

Konečně…konečně jsem se dočkal! Zavolám rychle Elen abychom se dohodli, že odpoledne přijedu k podpisu smlouvy. Sice z jejího hlasu vycítím mírné zaváhání, ale modlím se za to, aby konečně pochopila, že to všechno dělám jen pro nás dva.

Horáček už samozřejmě netrpělivě čeká, mrzí mě, že má Elen kolem sebe lidi, kteří jí vůbec nerozumí. Kdybych o statek neprojevil zájem já, ale někdo jiný, prodali by ho klidně za pár šupů, jen aby se toho zbavili.

Tak konečně jste tady!“ vítá mě vřele.

Dobrý den, pane Horáčku, rád vás vidím.“

No, tak mi to ukažte, kolik nám to hodí.“ dědek s tím rozhodně nedělá ciráty, nejradši bych mu nedal nic, je velká škoda, že má na půlku nárok, ale s tím se nedá nic dělat. Když Horáček vidí tu sumu, málem mu vypadnou oči z důlků.

Já vám řeknu, vás nám seslalo samo nebe. Ukažte, kde mám něco na psaní, tohle vám rád podepíšu… Eleno, kde jsi? Pojď to honem taky podepsat!“

Elen je bohužel opět někde nahoře, ale když přijde, tak mám i já co dělat, aby mi nevypadly oči. Zase ji zmlátil, ten hajzl, srdce se mi jen zlostí rozbuší, začnu být celý roztěkaný, najednou nemám stání. Elen na mě pouze zavrtí hlavou, abych nevyšiloval…

Dobrý den, pane Vondro.“ pozdraví mě Elen úplně ochraptělým hlasem.

Pan Foltýn není dnes doma?“ ptám se rozezleně.

Ne, manžel je pracovně pryč. Co mu potřebujete?“

Rád bych si s ním o něčem pohovořil!“

To asi nebude možné. Vrátí se pozdě…“

Mohu se zeptat, co se vám stalo?“ jenže od Elen se odpovědi nedočkám, zato Horáček si pospíší.

No co by se jí stalo? Kůň ju nakopnul, já ti říkám pořád…, buď ráda, že se toho zbavíš a pojď to honem podepsat, nezdržuj!“ ta to samozřejmě podepíše, ale já mám v tu chvíli naspěch.

Doprovodíte mě, paní Foltýnová!“ řeknu s naléhavým tónem v hlase. Horáček je tak zahleděný do sumy na papíře, že nás stejně vůbec nevnímá. Mám takový dojem, že i kdybych tady a teď Elen zulíbal, vůbec by si toho nevšiml.

Na shledanou, pane Horáčku.“

Nashle, nashle…“

Vypadnu z toho baráku rychlostí blesku a i když Elen nebude chtít, abych něco udělal, musím něco vymyslet, takhle to dál nejde.

Elen, proboha, proč jsi mi nezavolala, víš co jsme si řekli!“

Promiň, Alexi, seběhlo se to tak rychle, to bych nestihla…“

Lásko, za co se omlouváš? To já bych se měl omluvit, že jsem tomu nedokázal zabránit. S tím musíme něco udělat… Najdu ti jiné bydlení, ale tady nemůžeš zůstat!“

Ne, Alexi! vyhrkne ze sebe asi v obavách. „Já nikam nepůjdu, slíbil jsi mi, že tu můžu dál být… Nedokážu to tu opustit, chápeš, je to kus mého života!“ řekne a rozpláče se…

Dobře, prosím, neplač, trhá mi to srdce, ale nenechám to tak, slibuju!“

Alexi, nevyveď nějakou hloupost, moc tě prosím, já nechci…nemůžu o tebe přijít, jsi to jediné, co mě drží spolu s tímto statkem nad vodou, pro co má ještě cenu žít!“

Lásko moje, nebreč už, hned zítra přijedu, stejně je to už vlastně moje, nikdo se nebude vyptávat, ano?“

Dobře, moc se na tebe těším, Alexi. Tak moc jsi mi chyběl!“

Ty mě přece taky! Teď musím jít, ale zítra jsem tady zpátky…miluju tě!“

Ještě ji objemu, dám jí pusu, ale pak musím odsud pryč. Jak jsem se na to všechno těšil, tak to tu nenávidím. Ten hnusnej šmejd… Ani na moment nezaváhám, jen co nasednu do auta, volám Honzovi.

Čau, Honzo! Potřeboval bych malou službičku.“

O co jde?“

Tak trochu potřebuju krejt záda…“

No problemo.“

Fajn, za hodinu v tělocvičně, jo?!“

Může bejt, budu tam.“

Zavěsím a rychle spěchám směr Zdráhalov, možná je to celé hloupost, ale něco se stát musí, než ji ten gauner zmrzačí nadobro. Doma se jen v rychlosti převleču a Irena mě u toho s údivem sleduje.

Alexi, stalo se něco?“

Ne, nic, co by…“

Dneska tě tu hledala Klára!“

Klára?“ zeptám se nechápavě. „Co mi chtěla?“

To nevím, neřekla mi to, jen, že s tebou potřebuje mluvit!“

Jo, dobře, já jí pak zavolám. Teď musím jít… Čau!“

Sice nevím, co mi může chtít, no asi kvůli Luka, ale vůbec nemám čas nad tím bádat, protože spěchám do tělocvičny. Honza už na mě čeká, samozřejmě ho zajímá s čím potřebuju píchnout.

Tak o co jde? Znělo to dost naléhavě?!“

Rád bych dal lekci jednomu chlapovi, kterej mlátí ženské, je to neskutečnej bastard!“

Tak to ti rád pomůžu, kam jedem?“

Do Javořinek, snad ho tam zastihneme. Teď není doma, bude to možná chvíli trvat, než se ho dočkáme.“

V pohodě, Alexi, já nespěchám!“

Pak už na nic nečekáme, nasedneme do auta a vyrazíme ke statku. Ještě není tma, ale myslím, že Foltýn jistě přijede pozdě. Sice bych raději jel za Elen, ale i tak věřím, že moje cesta nebude zbytečná, že splní svůj účel.

Jakmile jsme na místě, zase nechám auto stát tak, aby nebylo na dohled, pak jdeme směrem k domu, kde jen tak chvíli obcházíme, dokonce zahlédnu i svou lásku, byla zřejmě u koní, zrovna se vrací do domu. Honza ji samozřejmě uvidí také.

To je ona, ta zrzka?“

Jo.“

Krásná baba, fakt, ale tys měl vždycky štěstí!“

No jo, ale kvůli té tu nejsme.“

Jasně, vždyť já vím, jen, že kvůli ní bych se pral taky.“

Dál čekáme bez zbytečných keců, ale když je jedenáct večer, začínám mít dojem, že se toho hajzla dneska snad nedočkáme!

Myslíš, že vůbec dorazí?“ ptá se Honza znuděně.

Jo, určitě, už mě to taky nebaví.“ za tu dobu jsem mohl jít s Elen na procházku lesem desetkrát.

Víš, co, jdeme, asi vím kde bude.“

Během chvilky jsme u auta a jedeme zpátky do vesnice, Foltýn určitě zase nasává v hospodě, pamatuju se, jak se Elen zmínila, že je tam častým hostem. Dneska šel beztak oslavovat, že se tak rychle zbavil statku. Bude propíjet její peníze, aby jí pak dal ještě za odměnu přes hubu. Od zlosti mám až černo před očima.

Kam vlastně jedeme?“ zeptá se Honza cestou.

Kam asi, k hospodě, kde jinde by byl. Je to násoska a když přijde domů, většinou ji zmlátí.“

Ty vole, to je brutus, toho bych snad zabil. Co je to za zmrda?“

Manžel té zrzky přece…“

A ona?“

Co ona?“

No jaký vztah k ní máš ty?“

Co myslíš?“

Ty vole, Alexi, ty jsi nepoučitelný, s tebou je to fakt marné, ale asi je to něco vážnějšího, hádám, co?“ jen se na Honzu podívám, ten zakroutí hlavou, ale už se dál nevyptává, asi je mu to jasné. Zastavím kousek dál od hospody, jen zvažuju co budeme dělat. No nic, není zbytí, nebudeme tu na něho čekat, jsem vybaven, takže podám Honzovi mikinu s kapucí a šátek…

Obleč si to a ten šátek si uvaž přes pusu.“

Ty vole, Alexi! Co chceš jako dělat?“

Co by, vyvleču ho z hospody a dostane nakládačku.“

To chceš fakt riskovat? Vždyť tam bude plno lidí…“

To myslíš ty staré dědky, co nasávají a sotva se udrží na nohách?“

Hmm, to je asi pravda. Ale…žádné kraviny, nechceme ho zabít, že ne?“

To určitě ne, nepůjdu kvůli toho zmrda do lochu, však nás tu nikdo nezná. Než se vzpamatujou jsme pryč.“

Jdeme směrem k hospodě, kde zjistíme, že je to přesně jak jsem říkal. Foltýn si tam sedí, hlava se mu houpe ze strany na stranu, má už pořádně nakoupeno, což mi trochu kazí radost, protože rvát se s někým takovým je pod mou úroveň, ale kvůli toho nebudu čekat až vystřízliví, možná bych se ani nedočkal!

Tak co, jaký, máš plán? Je to pěknej pořízek, s tím budeš mít co dělat!“

No je akorát tlustej a vožralej…dobře, pojď se mnou, já ho vyvleču, jen hlídej, aby mu někdo nechtěl aktivně pomáhat. Sice si to nemyslím, ale víš jak to je, třeba chlapi drží basu.“

Další sled událostí je otázkou pár vteřin. Vpadneme do hospody, myslím, že někteří se ani nestačí otočit. Chytnu Foltýna za límec a vleču ho ven. Ten hajzl se mi samozřejmě pořádně vzpírá, dokonce dostanu jednu pořádnou ťafku přímo do zubů, ale ty přečkají bez úhony, díky opilosti je mírně indisponován… A světe div se, chlapi vážně zbystří, jdou za námi dokonce před hospodu, ale do rvačky se nikdo nepouští.

Chytím toho hajzla pod krkem a vpálím mu jednu přímo mezi oči, moje specialita, kterou si dneska obzvlášť vychutnám. Hned po první ráně lehne samozřejmě k zemi, to mi však úplně nestačí, takže si ho znovu přitáhnu, přišlápnu ho kanadou k zemi a řeknu mu pěkně od plic.

Ty jedna hnusná kurvo, nejradši bych tě zabil, ale za tohle mi prostě nestojíš, takže je to jen malé upozornění… Ještě jednou se dotkneš svojí ženy a zpřelámu ti všechny kosti v těle, to už pak se mnou nebudeš mít tak jednoduché. Doufám, že jsi to pochopil!!!“

Z hloučku čumilů se dokonce ozve velmi trefná hláška.

Jen tomu parchantovi naložte, je to pěknej neřád! Chudák Elenka…“

Foltýn se vůbec na nic nevzmůže, takže mu vpálím ještě jednu ránu na rypák a více se s ním nehodlám špinit… Všichni co vyšli ven se vrací zpátky do hospody, ale nikdo mu nepomůže, asi ho tu všichni dokonale znají!

Než se Foltýn vzpamatuje, jsme pryč.

Myslíš, že tě poznal?“

Nemyslím si, mluvil jsem s ním snad dvakrát, vůbec ho neznám, on mě taky ne, navíc byl slušně pod parou.“

Modli se, kamaráde, s tím bys měl jen tak sám co dělat! Je sice spíš tlustej, ale rvát bych ses s ním fakt nechtěl. Určitě umí dát kurevskou ránu.“ jo, to umí, stačilo mi, když mě přátelsky poplácal po zádech.

Domů se vracím sice pozdě, ale ten pocit zadostiučinění stojí za to! Už teď se těším, až toho zmetka zítra potkám.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *