Erotické povídky

Příběh o vášni

Ocitám se před mohutnými černými dveřmi, vezmu za kliku, jenže ruku zase rychle stáhnu, jako kdybych se spálila. Podívám se vzhůru do oken a na obličeji mi ulpí pár sněhových vloček, které na mém rozpáleném obličeji tají rychlostí blesku, takže sklopím hlavu zase zpátky k zemi. Sakra, ještě, aby se mi rozmazala líčidla…, to by mi právě teď chybělo. Co když stojí u okna, možná se na mě právě dívá. Zachvátí mě panika…

Jak mě to vůbec napadlo, asi jsem se už úplně pomátla. Chvěju se, strašně se chvěju, možná je to zimnice, zuby mi cvaknou…, teď nebo nikdy! Otevřu dveře, musím, než si to rozmyslím, už bych se sem nevrátila, jenže já to přece tak strašně chci. Uvnitř sebe svádím ukrutný boj touhy, posedlosti, strachu, ostychu, protože vůbec nevím co se za chvíli bude dít.

Třeba si to rozmyslel, nepustí mě dovnitř, snad by to bylo lepší, napadá mě vzápětí. Křečovitě sevřu zábradlí a vydám se po točitých schodech nahoru. Jenže najednou, nemůžu si vzpomenout, kam to vlastně jdu, je to třetí patro, druhé patro, krucinál, já to vážně nevím. Nemůžu si vzpomenout ani na tu pitomou jmenovku, kterou mám hledat. Vím já vůbec něco?!

Ne nevím, poslední dobou mám pocit, že jsem úplně jinde, žiju v jiném světě, v neznámém světě, tam kde jsem nikdy nebyla. Všechno vnímám zpovzdálí, přestávám vnímat okolí i realitu. Upínám se k jedinému, jako by to byl střed celého vesmíru, čekám na jeho zprávu, kterou vždy vnímám jako jemné pohlazení.

Jenže nakonec se z toho obláčku stejně vracím zpět na zem, pak dostanu tvrdou ránu, která mě ukrutně bolí a rána, která přijde po tom, co vystoupám po těchto schodech, mě možná bude bolet mnohem více. Třeba ne hned, ale až odsud odejdu, pak určitě.

Tak a jsem tady, šla jsem sice velmi pomalým, váhavým krokem, ale vůbec nemůžu dýchat, rozhlídnu se na obě strany a rukou si poodhrnu smáčenou loknu, která se mi stále lepí k obličeji. Rozhodnu se jít ke dveřím napravo, vede mě tam jakýsi instinkt, jako kdyby tam snad stál on, a to přímo za těmi dveřmi. Na jmenovku se ani nepodívám, ale jsem tady správně, vím to, jsem si tím naprosto jistá.

Zvedám svou ruku a třesoucí se prsty přikládám ke zvonku, můj ukazováček dočista vibruje nervozitou, koukám na ty dveře, ale pak musím zavřít oči. Potřebuju se znovu vydýchat, přestože jsem v naprostém klidu, nemůžu popadnout dech. Užuž chci stisknout zvonek…, jenže to není potřeba, protože dveře se zcela nečekaně otevřou, aniž bych se ho vůbec dotkla.

Úlekem otevírám oči a můj dech se v tu samou chvíli dočista zastaví, je to on…, ten moment, ten okamžik, ve kterém si nemusíte říct jediné slovo, přesto přesně víte, na co ten druhý právě myslí.

Strašně chci něco říct, ale hlas mi úplně selže, nemůžu ze sebe dostat jediné slovo. Jenže žádná slova nejsou potřeba, moje touha se totiž v tu chvíli zcela zhmotňuje. Vidím, jak ke mně natahuje svou ruku, aby mě vtáhl dovnitř a přitlačil trochu neopatrně ke stěně. Hlavou se dokonce malinko uhodím, ale sotva to dokážu vnímat, protože teď už vnímám jen jeho hluboký šedý pohled, které ke mně upírá. Vypadá dost chladně a nepřístupně, pouze jedno jediné, se v tom pohledu nedá přehlédnout…chtíč.

Hledíme si navzájem do očí, srdce mám už v krku, stále jsem nevydala jedinou hlásku, stejně jako on. To už se nade mnou pomaličku sklání, vím že teď, ano, teď to přijde, náš první polibek, ach to mé srdce, mám pocit, že se mi roztříští na tisíce kousků.

Jenže on…, jen se mě slabě dotkne, cítím jeho prsty, na své tváři, oči mám stále zavřené, úplně zlehka je přivírám, ale nic nevidím, chci totiž vnímat jen ty jeho doteky, které mě uvnitř celou spalují. Ach, Nikolasi, konečně jsem se dočkala!

Rukou sjíždí stále níž, na krk, proto malinko pootočím hlavu a on mě políbí někam na ucho, to už mnou projíždí tak silná vlna vzrušení, že mám co dělat, abych se udržela na nohách.

Proč mě stále tak strašně mučí, běží mi hlavou pořád a pořád dokola, protože mě celou dobu jen tak zlehýnka hladí, konečně ho však napadne, vysoukat mě z bílého kožichu, pod kterým mám rudé šaty se širokým výstřihem, který dokonale odhaluje má ramena.

Naše oči se znovu střetnou, chytí mě za bradu, aby ji pozvedl směrem k sobě. Okamžik trvající sotva pár vteřin, ale přesto celou věčnost. Teď už oči nezavírám, nejde to. Ten jeho pohled mě přímo drtí, proto přimhouřím své oči, abych ho konečně trochu popostrčila k činu.

Nikolasi…“ vydechnu a olíznu si vyprahlé rty.

Pak je to konečně tady, naše rty se střetnou, neznatelně, ale náhle znovu mnohem prudčeji, vášnivěji, to už pootevřu ústa a pustím ho k sobě, ucítím jeho jazyk, náš polibek se prohlubuje, unikají mi tiché vzdechy. Cítím nezkrotnou touhu, tak strašně ho chci, nadoraz! Chci si ho vzít úplně celého a toužím po tom, aby si vzal i on mě, odevzdám mu své tělo, možná i svou duši! Ano chci se mu odevzdat celá, aby ze mě už nic nezbylo.

Celou tu dobu jsem se ho ani nedotkla, ruce jsem měla za zády, ale v tu chvíli k němu doslova vystřelí, začnu se prodírat pod jeho košili, on má úžasně jemnou kůži. Chtěla bych křičet, ano, strašně se mi chce křičet, tak už si mě konečně vezmi, jenže nemůžu, protože uvnitř zároveň pláču, to co jsem si celou tu dobu přála je najednou tady, vzrušení narůstá, jeho doteky jsou čím dál tím silnější a dráždivější.

Své prsty zaboří do mé kaštanové hřívy, zlehka mě zatahá, aby mi zaklonil hlavu a začal mě líbat poměrně neopatrně na krku, toužím mu to oplatit, proto mu strhnu košili z ramen, abych se vyprostila s toho pevného sevření, pak ho kousnu někam pod klíční kost, dál pokračuju polibky k rameni, do kterého zároveň zatínám své nehty.

Přivine se ke mně celým svým tělem, jeho silné vzrušení na svém podbřišku stále nabývá na síle, proto se ho dotknu, přitisknu svou dlaň na bouli v jeho džínách, což mě rázem odzbrojí.

Nikolasi, nemučte mě už více.“ vzdychám pod návalem té nezkrotné touhy, která se dere ven.

Čekám, co bude dál, protože mě chytí do náruče, aby mě odnesl do obří postele s černým saténovým povlečením, na kterou mě položí. Zároveň si na mne lehne a zaboří mě tak do matrace. Znovu se začínáme líbat, nyní mnohem vášnivěji než předtím, je to vážně k zbláznění vzrušující. Jenže já chci mnohem více, takže se odtáhnu, abych mu nastavila svá prsa, která začne kousek po kousku zulíbávat. První jen tak přes šaty, ale po chvíli mi je úplně stáhne, to už konečně cítím jeho teplé rty na své kůži, která přímo hoří nedočkavostí.

Já celá jen hořím a taju, přitom rukama zkoumám jeho tělo, pevné paže i ramena, vzdychám samou nedočkavostí, kdy už konečně přijde to, proč jsem vlastně tady. On se o mě silně otírá, cítím tak doslova každý jeho pohyb, jeho vzrušený klacek je neskutečně pevný, že mu nenasytně začnu stahovat kalhoty.

Přesně takhle, jsem si to celou tu dobu představovala, Nikolasi, víte o tom?!“ zakřičím na něj, protože bych už moc chtěla, aby také konečně promluvil. Potřebuju vědět jaký má hlas, na co myslí, po čem touží, jenže on stále jen mlčí.

Svou rukou přejíždí po mém stehně, až ke kalhotkám. Venku sice mrze, ale obětovala jsem se, podvazky jsou v tomto směru mnohem praktičtější. Nikolasovi tak nedá sebemenší práci, dostat se právě tam, kam chce. Jedním prstem lehce poodhrne krajku, aby se směle pustil do laskání mého nažhaveného klína. Z jeho doteků jsem už pořádně mokrá, kalhotky mám dočista promáčené. Zlehka se nadzvednu v bocích, abych mu vyšla vstříc, protože chci cítit jeho prsty uvnitř.

Chytím do ruky jeho penis, který začnu mnout, i kdyby se mi měl během chvilky vystříkat přímo do dlaně. Jenže já ho přece nechci mít jen v ruce, napadne mě, sice toužím po jeho dotecích, ale tímhle tempem se za chvíli udělám, což by nebylo ono. Musím si to vychutnat, užít si to se vším všudy, protože tohle se sotva bude opakovat.

Abych alespoň na malý okamžik ukončila své utrpení, přetočím si ho pěkně na záda. Můžeme tak začít hezky od začátku. V ten moment poprvé promluví. Panebože, on má i hlas, pomyslím si.

Elso, vy jste neskutečná dračice!“

Vy jste snad pochyboval, Nikolasi?! To se mne trochu dotýká. Nebo jste si vážně myslel, že o tom umím jen psát?“ když to říkám, dotkne se svou rukou mé tváře, otřu se tak o jeho dlaň jako kočka, smyslně přivřu oči, věnuju mu svůj dráždivý pohled a jemně ho kousnu do prstu, který zároveň olíznu.

Po celou tu dobu, svírám jeho penis ve své ruce, druhou rukou si vyhrnu sukni, stále se snažím udržovat oční kontakt, vím, že moje mandlové zelené oči, dostanou každého chlapa. Pak se začnu pomaličku sklánět k jeho chloubě, kterou si chci vzít hezky do parády.

Začnu jen tak zlehounka, jemně ho olíznu, obkroužím jazykem, teprve pak si ho strčím do pusy, několikrát ho nasaju, mnu ho ve své dlani, cítím ho až na svých mandlích a tím víc mě to celou rozpaluje. Přímo dychtím, mít ho v sobě… Asi se mu to vážně líbí, protože slastně usykává a svou rukou mě chytí za vlasy, aby si mě přitáhl zpátky k obličeji.

Strašně moc vás toužím pomilovat, Elso, myslíte, že smím?!“ pošeptá mi sotva slyšitelně, až se mi z toho zježí všechny chloupky po těle.

Smíte cokoli, Nokolasi!“

Je to, jako kdyby někdo odpálil rozbušku, protože mě převalí, zajede mi pod sukni, aby ze mě strhl kalhotky, se svlékám šatů se už nezdržujeme. Nalehne na mě, jen se celá pod tím návalem touhy prohnu, naše rty se spojí, pak ucítím, jak do mě proniká, tohle poprvé si budu pamatovat do konce svého života.

Naše touha jednoho po druhém je tak živočišná a nezkrotná, vůbec to nejde ovládnout. Snažím se mu pomáhat, chci, aby se do mě vracel se stále větší vervou, protože je to tak úžasné… Teď už přímo křičím rozkoší a mé výkřiky se rozléhají po celém bytě. To co právě teď cítím, mě uvnitř dočista trhá na kusy.

Vemte si mě , Nikolasi! Úplně celičkou, moc vás prosím! Teď jsem jenom vaše!“

Nemějte obavy. Budu se s vámi milovat tak dlouho, jak jen si budete přát.“

Vezmete si mne teď zezadu?“ ptám se ho mezi polibky.

Máte to tak ráda?“

Velmi, možná nejradši. Mám ráda tu bolest, kterou přitom cítím.“

Vyzývat Nikolase příliš dlouho nemusím. Vyklouzne ze mě ven, pak mě jednou rukou přetočí na břicho. Zvednu se na všechny čtyři a čekám co přijde, až ho do mě vrazí, ale nic se neděje.

On mě jen zlehounka hladí po zadku, přejíždí po mých bocích, až ke štíhlému pasu a tou svou kládou mě pouze šimrá mezi stehny.

Tak na co ještě čekáte, drahý?!“ ptám se dost netrpělivě.

Prohlížím si vás.“

Neprohlížíte, jen mne chcete trýznit.“

Nevím na co čeká, ale nejprve mne začne dráždit svými prsty, posunu se tak až k samému čelu postele, o které se pevně zapřu.

Zcela nepatrně mu vycházím vstříc, užívám si jeho laskání, mírně u toho rozkročím nohy a znovu se nechávám unášet někam pryč. Ze začátku jde o jemné dráždění, spíš hlazení, po chvíli však začíná přidávat na intenzitě. Ani nevím, kolik prstů v sobě mám, ale copak na tom sejde?! Moje šťáva mi u toho doslova stéká po stehnech a já toužím po jediném, aby to všechno slízal.

Chtěla bych mu tu rozkoš oplácet, ale nemohu, ne teď, je to tak silné, že si to musím pořádně užít.

Vylízejte mi ji, Nikolasi!“ pobídnu ho. To už mě začíná šimrat svým jazykem, zasouvá ho do mé štěrbinky a zároveň zastrčí i svůj prst do mého zadečku. Uvnitř se celá stáhnu, mé tělo doslova pulzuje.

Ach Nikolasi!“ vykřiknu znenadání, když mě zaplaví silná vlna orgasmu. Dost neopatrně ho hned poté odstrčím na stranu, potřebuju si malinko vydechnout, abychom mohli zanedlouho pokračovat dále.

Když se vzpamatuju, vidím ho vedle sebe ležet. Jak se na něj tak dívám, mám na něj stále větší chuť. Pevně uchopím jeho mužnou kládu, protože pohled na něj mě naprosto uchvátil, fascinuje mě to. Teď je řada na mně, proto se rozhodnu, pořádně mu ho vykouřit.

Znovu ho tak uchopím pevně do své ruky, strčím si ho do pusy a zas a znova si ho zasouvám hluboko do úst, ve snaze přivodit mu silný orgasmus. Jak moc bych si přála, aby se mu to se mnou líbilo, aby to pro něj bylo nezapomenutelné.

Jak nabírám na intenzitě a rychlosti, už o malou chvíli později zaplaví můj krk pořádná dávka jeho semene. Ani tehdy nepřestanu, neodtáhnu se, chci mu dopřát ten dokonalý prožitek až do samého konce…

Být vedle něj, ve mně vyvolává docela podivný pocit. Ležím na břiše a vychutnávám si laskavé hlazení. Konečky svých prstů přejíždí od mé šíje až k zadečku. Bojím se té chvíle, až tohle všechno skončí, pomine. Mrzí mě, že vůbec nedokážu odhadnout, na co právě myslí. Chtěla bych to vědět, ale zároveň se toho strašně bojím. Myslím, že se to nikdy nedozvím, ale možná je to tak lepší.

Nikolasi!“

Ano drahá…“

Pomilujte mne prosím, ještě jednou, naposledy.“

Políbí mne na rameno, jen slabounce zavzdychám. Zůstávám stále nehnutě ležet, abych si ještě na malou chviličku vychutnávala líbání na zádech. Pevně přejíždí po mých bocích, pak mi přejede po zadku, do kterého jako kdyby zabořil své prsty. Začne se o mě otírat svým tělem a já cítím jak jeho penis opět sílí. Rozpaluje mne to, proto vyšpulím zadek, aby do mne mohl proniknout.

Hned co do mě vstoupí, mé tělo rázem zaplavuje slastný pocit. Kleknu si, pořádně se zapřu, on mě chytí za boky a začne mimořádně silně přirážet. Pevně stisknu oční víčka, ruce zatínám do prostěradla a snažím se vychutnávat si tu bolest se vším všudy. Chci si z toho brát to dobré, i to špatné. Cítit jeho mužnou chloubu ve svém nitru je povznášející.

Jednou rukou mne svírá v pase, druhou mne pevně chytil za vlasy, přiráží ze všech sil, vůbec mě u toho nešetří, sotva se u toho stačím nadechnout. Vystrkuju na něj svůj zadeček, a moc bych si přála vidět, jak do mne proniká, ten pohled mu závidím, musí to být skvělá podívaná.

Vemte si mě, Nikolasi, tak strašně moc po vás toužím…!“ vykřiknu na něj, jen co se mi podaří popadnout dech.

Mé hříšné tělo je už celé rozbolavělé, vzpíná se, sotva dokážu vnímat, kde to vlastně jsem. Celá vysílená tak padnu do postele a Nikolas mě znovu zahrnuje vroucnými polibky od hlavy až po paty. Otočím se k němu čelem, abych ho ještě jednou mohla celého obejmout, snad proto, že vím, že je to naposledy.

Prsty mu zabořím do vlasů, políbíme se a já ho opět přivítám ve svém lůně. Tentokrát jsou jeho pohyby už jen pomalé, snad jde o dozvuky té vášně a spalující touhy, která se začíná pozvolna vytrácet…

Poklidně ležím v posteli, vidím už jen jakousi mlhu a kdesi v dálce zahlédnu nějakého muže, stále se vzdaluje. Jen o malou chvíli později, se ke mně odněkud prodírá jakýsi hlas, ale je to ženský hlas a říká mi…but it´s too late now i remember you and me and how careless we could be…

Zvednu hlavu a kouknu na noční stolek, právě odtud totiž slyším ten hlas. Jak já ten budík nenávidím…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *